Poslední sobota v srpnu je již tradiční výletová pro naši jednotu. Letos jsme využili služby Cestovní kanceláře Jany Hudkové, která nám pomohla s organizací výletu na Královédvorsko. Všichni jsme nejdříve navštívili stálou expozici Městského muzea ve Dvoře Králové, prohlédli jsme si expozici o tradici výroby vánočních ozdob. Obdiv patřil křehké kráse výrobků, které byly ukryty v zásuvkách a skříňkách. Je tam vysvětlen na exponátech i postup jejich výroby. Děti se mohly zapojit do interaktivní hry „Najdi ozdobu!“ Odpovědi na dané otázky se dozvěděly při pozorném čtení popisků u vitrín.

Další krátká zastávka při cestě k autobusu byl kostel sv. Jana Křtitele, ve kterém se našel Rukopis Královédvorský. Jen jsme nahlédli do lodě kostela kovovým mřížovým. Autobus zavezl skupinu pěších turistů do Bílé Třemešné k červené turistické značce. Vystupovali jsme po ní přes Lázně pod Zvičinou, Masarykův pramen až na vrchol Zvičiny, který rádi pozorujeme z kopce Šibeník nad Novým Hrádkem. Neměli jsme štěstí, náš podorlický kraj byl zahalen v oparu a tak jsme se orientovali jen odhadem.

Na vrcholku kopce jsme se sešli s těmi, kteří nemohli zdolat výstup pěšky, ale dovezl je náš autobus. Stačili se ještě zastavit na přehradě Les království, užít si pohled na krásné stavby a dopřát si občerstvení. Ze Zvičiny nás autobus svezl koutem zoraných červených polí do krásného městečka Pecka pod hrad stejného názvu. Prohlídka nám přiblížila život majitele Tomáše Haranta z Polžic a Bezdružic, který zemřel rukou kata s dalšími dvaceti šesti českými pány v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Obdivovali jsme původní černou kuchyň a trochu se zchladili a vystrašili v hlubokých sklepích pod hradem.

Čekal nás oběd v městečku a také pouťové atrakce, které zaplnily náměstíčko. Před úporným sluníčkem jsme se mohli zastavit na prodejní výstavě, na které vystavovali polodrahokamy nejen z této oblasti, ale i z jiných světadílů. Už jsme se těšili do Lázní Bělohrad na zmrzlinu. Téměř všichni se jí ochladili v rozehřáté ulici a to nám ještě nedaly pokoj mlsné vosy. Mnozí ještě shlédli nově vybudovaný areál zdraví s rybníkem plným ryb, nebo si prohlédli park u lázní.

Až v podvečer při zpáteční cestě jsme se zastavili za Žirčí u vesničky Stanovice, podívat se na netradiční křížovou cestu. Ta je ztvárněna z hořického pískovce s patnácti zastaveními. Je nazvaná Křížová cesta 21. Století „ Příběh utrpení a nadějí člověka“. Prostředí louky lemované listnatými stromy a keři již v podvečerním stínu a neobvyklá sochařská díla s výkladem našeho průvodce pana Poláška na nás působilo zklidněním.

Domů na Hrádek jsme přijeli v čase po Večerníčku. Ještě v autobuse jsme se shodli, že jsme rádi navštívili místa, která nejsou daleko od našeho bydliště. Opět brzy vyrazíme za poznáváním naší krásné země.

náčelnice Martinková Lidmila